
Den po propuštění
Je mi líto, že jsem nezačal psát po propuštění dříve. Věc se má tak, že zažívám stavy úplné debility. A to myslím docela debilní jako bych neuměl do 5 napočítal. Po propuštění z léčebny jsem spal na ubytovně. Už tam jsem nevěděl co můžu, kdo jsem ajak se teda chovat apod. Byl jsem v hrozného stavu. Chtěl jsem se hlavně vyspat. Ale ani spát jsem nemohl, myšlenkami...
Celý článek