Když rodina jsou nepřátelé…

Byly doby, kdy mne každé křivé slovo rodiny bodalo do srdce a vinu jsem dával sobě…

david01

Každý je máme…

Rodinu, blízké. Někdo se stýká, jiný ne. Někde jsou vztahy jednoduché, u nás to máme zamotané. Moje rodina jsou ,,složití“ lidé. Všechno řeší, každému, i jeden druhému závidí. Pořád bojují za peníze i za vzduch.

Jak to máte vy?

U mne se to zvrtlo.

Už ani nevím jak je to dlouho, kdy jsem spadl a od té doby mne rodina nenechá se postavit. V době před úrazem, mě rodina drtila. Bydleli jsme tehdy na hromádce.

Měl jsem těžké deprese, byly dny, kdy jsem  nemohl nic dělat, jen spát, nešlo se ani bavit, nic. Několikrát po sobě jsem ztratil práci. A rodina se mi smála… Ha ha…. nic neumí, zase nemá práci a nic nedělá.

Bylo to jako by mi vrazili kudlu do srdce a s radostí s ní ještě otáčeli…Byla to poslední kapka, i následkem toho jsem skočil z mostu. Z depresí jsem se už dostal a právě připravuji eBooku Jak z depresí jednou provždy

Odpouštěl jsem a snažil se. Slepý?

Vždy když jsem se zařídil a byl trochu v pohodě, tak jsem odpoustil a vracel se.  Chtěl jsem pomoct. Ale po pár týdnech, to dopadlo vždy stejně, že řeším cypoviny, mávají rukama, že oni mají těžký život. Vždy jsem z toho vyšel jako debil.

Oni řeší tvrdý, nelítostný život, bojují jak se dá a já jsem jen jednoduchý blázen, naivka. Který nic neřeší, a má nějaké plány do budoucna. Byly to malé věci, které mne bodaly, ale dlouho jsem si to nepřipouštěl. Co vás taky napadne, když vám sourozenci říkají nulo, mrzáku, jsi pan nikdo… Neřešíte to, vždyť je to brácha, sestra, matka, otec.

I když úplně cizím lidem tvrdili, že jsem nemocný na hlavu. I když mne několikrát okradli.

I když mne po posledním pokusu chtěli dát do pakárny na dobro.

Nemyslím, že jsem byl masochista, byl to trochu nějaký můj druh idiocie, a rozhodnutí, už kdysi, že rodina je nade vše, že jsem jen držel. Od přírody nic moc neřeším a už vůbec ne rodinu.

Pochyby?

Vždy když jsem byl dole, pochyboval jsem o sobě. A drtil se v depkách.

Ale vždy když se otřepu, nemůžu si pomoct. Vždy, když jsem je ještě měl, jsem měl štěstí na kamarády. Nikdy jsme neřešili takové věci jako moje rodina. Věk do 23 let jsem prožil na ulici a v barech, s lidmi, kteří měli nějaké hodnoty nebo něco chtěli.

Když jsem se po svém posledním pokusu o sebevraždu začal znovu stavět, tak jsem zase začal narážet na věci typu Ty jo? Nech toho, něco po mne chceš, zaplať, naivní blázne.

Nikdy jsem se neviděl jako slaboch, ale rodina má svůj pohled na věci i na mne. 

Dát na sebe.

Přišlo něco jako blesk. Dal jsem na sebe. Někde v sobě přece vím, že jsem ok. Vždy jsem se o sebe dokázal postarat. Přece chci barák s bazénem. Druhý u moře. Ženu, rodinu. Psa, kočku. Postavím se jednou pro vždy. Chtěl jsem ale ještě změnit jejich názor na mne.

Na další zlom, ZLOM RODINA jsem ale čekal několik dalších měsíců.

Nepřišel jsem na to sám, možná bych se drtil do teď a dokazoval jako správný skaut. Až když jsem si najal koučku, tak se mne ptala. Jak dlouho v tomhle chcete ještě žít? Proč jim chcete něco dokazovat. Máte sny, to je pěkné, ale proč se pořád snažíte vyjít s někým, kdo vás ničí?

Došlo mi.

V ideálním světě, má rodina pomáhat jeden druhému, zdarma, jen tak. Být tu jeden pro druhého.

No a když to tak není, život není melodrama a jde se dál, je třeba se sebrat a odpojit se. Jít si za svým. Je jedno jak to je zamotané. Udělal jsem čáru, za kterou už se nesmí jít. Jdu s tím co je právě teď. Dívám se jen na sebe.

Jsi sestra, bratr? Mám Tě rád a budu mít rád pořád, ale pokud mne nebereš, půjdu bez Tebe.

Proto, když vám někdo říká, že nic nezvládnete, že nejste v ničem dobrý, pouvažujte jestli s ním nepřestat být. I když je to rodina. Taky než si diagnostikujete depresi, podívejte se kolem sebe na lidi, jestli vás v tom nedrží.

Právě připravuji eBook Jak z depresí jednou provždy.>>

Běžte svým směrem…

Věřím, že každý má tu svou pravdu, a to co ho dělá jím, v sobě a měl by si jít za tím.

Každý jeden člověk má právo na to svoje, ať je to letadlo, plavat s delfíny nebo dům, je jedno co chce, ale má na to právo, když bude chtít.

Můžete mít práci která vás bude bavit, mít kolem sebe jen lidi, kteří jsou na stejné vlně, žít a dělat co vás baví.

Nikdy není pozdě začít znovu. Bez ohledu, kdo jste nebo kolik vám je.

Já jsem je opustil, a vidím život úplně jinak. S možnostmi. Mám plány a pracuji na svých snech. Dělám co mne baví, práci, která mi dává smysl. A je mi fajn.

I když s nimi zase příjdu do kontaktu něco ve mě se zase zdrtí, ale už to tak neberu. Vím, že jsem dál.

A když se rozhodnete opustit lidi, kteří vás nevidí, začnete se zabývat sebou, tím, co vás baví. Zatím přijdou lidé jiní, lepší. Začnete vidět život zase trochu jinak. A v tom je život zajímavý… přeji ať to jede.

 

 

David Dovhun

Jsem autorem eBooku
Jak z depresí jednou provždy Pomáhám lidem z depresí. Krok za krokem, k aktivnímu a spokojenému životu.
Více o mne si přečtete zde>>

Stáhněte si ZDARMA:

9 věcí, které byste si měli umědomit, pokud nechcete být v depresi

Stáhněte si kompletního průvodce jak a čím zvládnout boj proti depresi. Jsou v něm základní principy myšlení, které potřebujete vědět, abyste byl se svým životem spokojený.

Komentáře
  • Stáhněte si ZDARMA

    9 věcí, které byste si měli uvědomit, pokud nechcete být v depresi.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • FB Komunita