Cestujete? A proč ne?

IMG_0571

Sedím doma sám, den co den to samé. Přemýšlím o sobě a dochází mi, že dělám zase jen to nejnutnější a když si sednu u kafe, jsem sám a nikdo nezavolá, nikdo nenapíše. A co?

Mám jen kočku. Ale to není pes. Slečna má svoji hlavu.

V kině jsem byl, v divadle jsem byl. Jo, plavání, ale tam jsem byl včera. Kavárna? Co tam?  Přečtu si něco. Nechce se mi. Zavolám někomu, nechci. Doznívá deprese. A hledám, v čem bych se viděl. O depresích a jak na ně se dozvíte více v e-booku Jak z depresí jednou provždy.

Takhle mi bylo.

Ale řekl jsem si – takhle ne. Už loni jsem si předsevzal, že jakmile dopíšu e-book, pojedu na dovolenou. Za tohle se ocením. Tohle pro sebe udělám. A teď?

Chvíli se rozhoduji

a hledám na netu, kam bych mohl jet, teď hned a za rozumné peníze. Obavy typu: jak zvládnu cestu, jak to zvládnu na místě, jak to kde bude bezbariérové apod. jsem hned vymazal. Chci jet. Hned píšu kamarádce o zajištění cesty výletní lodí. Po pár zprávách jsme se na výletní plavbě lodí domluvili. Za týden a na týden. Ok.

Je to jednoduché, jen se rozhodnout. Jsem natěšený jak malé děcko.

Druhý den mi ale píše, že  v kajutě prý už není volné místo. Nechápeme to ani ona, ani já, jsem zklamaný, ale nic s tím neudělám.

Hned druhý den jsem doma našel katalog cestovní kanceláře. Dovolená v Řecku, Itálii, Chorvatsku. Apartmány, bungalovy, kempy. Něco ve mně se rozsvítilo jako vánoční stromek. Pojedu.

Podíval jsem se na účet, pár peněz tam mám, jedu. Jak si vyřídit peníze, na které máte nárok, píšu v e-booku zde>>  Svoje výdaje ořežu na minimum, ale tohle si dám, i když e-book dopsaný ještě není.

Volal jsem do cestovky, jestli mají něco bezbariérového. Kolik je cena v katalogu a kolik reálná se všemi poplatky. Jaká je u konkrétního zájezdu doprava, strava. Co všechno je a není v ceně. Všechno bylo OK.

No jo, ještě byl problém, že když pojedu sám, budu tak jako tak platit za dva. A nemám nikoho, kdo by jel se mnou.

Kamarádka mi před pár dny radila, napiš na seznamku. Fajn, zkusím, uvidím. A hned jsem si podal inzerát.

Hned druhý den jsem měl dvě odpovědi na inzerát. Studentka, co by jela, když to za ni zaplatím. A 40 letý maník odněkud z Rakovníka. Paráda. Studentce jsem napsal, že bohužel. A Milanovi, ať mi napíše o sobě víc. Přece jen bych chtěl vědět, s kým pojedu. Po mailu to brygadýr není. Ještě aby zaplatil včas.

Cestovka se nabídla, že pokud budu mít doprovod, vždycky mi druhého na pomoc seženou.

A vše vyřeší k mojí spokojenosti. Paráda. Nakonec jsme s Milanem odjeli. Ideálně jsme si nesedli, ale naše jednorázové spolucestování splnilo svůj účel a hodnotím je jako úspěšné.

No a za týden jsem jel.

Kolem apartmánu, kde bydlím, samé palmy. Chodím se koupat do nádherného bazénu ve vedlejším resortu.  Mám za sebou několik výletů po Itálii. Vařil jsem si sám, ale zkusil jsem i jejich originální pizzu.

Paráda. Z balkónu výhled na moře. Na pláž to mám cca 50 metrů. Do moře nechci. Jen mezi lidi ke slunečníkům. Denně chodím na pláž chytat bronz.

Navštívili jsme farmu na venkově i továrnu na olivový olej. Obě s doprovodnými rauty. Nebo výlet do Říma, návštěva Vatikánu. Všude příjemní a obětaví lidé nás hostili vším možným.  

Řím jsme prochodili a úplně mne dostal památkami. Něco tak nádherného jsem ještě neviděl. Město plné minulosti. Promítl se mi život až z doby Césara a dál. Stejně mě dostal i pouliční život, kde jsou prodejci bižu, alkoholu, suvenýrů a všeho možného, bary a restaurace se zahrádkami.

V Martinsicuru jsem užíval  pohodu, kterou tam mají, vůbec nikdo se nehoní. Myslím, že od 12 do 16 mají ,,siestu“. A v tu dobu nikdo nic nedělá. Viděl jsem i jinak plné obchody prázdné. Děvčata jen uklízela zboží, jinak nikde ani noha. Prázdné ulice, jen u některých barů venku posedávali mladí.

Večery jsem trávil na balkóně u kávy, ale v Martinsicuru to žije i v noci. Denně se ozývá hudba, jak tam turisti i místní slaví a užívají. Denně jsme měli cca 24°C a trávil jsem to buď na pláži nebo jsem zašel na bazén do vedlejšího resortu. A… za 10 dní jsem viděl prvního komára.

Když jsem nechytal bronz, chodil jsem na kafe do baru. Tak říkají asi všemu, co není restaurace nebo pizzerie. Líbí se mi, že vás Italové nenutí do placení. Nikdy nepřišli, abych zaplatil. I když jsem seděl dlouho, vychutnával jsem si moře u prázdného stolu. 

Líbí se mi, že mi všude, kam jsem si sedl, nabídli něco k jídlu. Jde jim o to, abyste se u nich cítili dobře.

Pokud budete mít někdy možnost, Řím vám doporučuji. Památky jsou něco tak neskutečného, že vám to vezme dech. Všechno v tom městě má něco do sebe. V Itálii mne dostaly budovy a domy vůbec. A že jsou to doopravdy „stavby na druhou“. Vše je fakt neskutečně krásné. Navíc je to město, kde „to žije“. Lidí je tu jako much.

A stačilo se jen rozhodnout.

Proto, pokud Vám zdraví slouží a jste v depresi nebo se váš život jen tak tiše vleče, zkuste něco nového, třeba se jen tak spontánně sebrat a jet někam daleko, cestovat, poznávat nová místa a věci.

Nic na tom není. Teď jsem se sebral a jel. Risknul jsem spolubydlícího a vyšlo to. Risknul jsem místo i cestovku a vyšlo to. Jak se postarat o peníze, na které máte nárok, jsem sepsal v e-booku 7+1 rada jak úspěšně a bez stresu žádat o příspěvky>> . Chce to i trochu finanční kázně, ale o tom jindy.

Dal jsem si dovolenou, kterou jsem potřeboval. A co, že jsem na vozíku? A co, že nejsem milionář? Proč bych se nemohl sebrat a jet? Prostě jsem to risknul. Možná z toho udělám tradici a budu cestovat častěji, kdo ví. Chtěl jsem a jel. Při dobré vůli je možné vše. „Choďáci“ mi ve všem skvěle pomohli.

A teď už vím, že mne nic neomezuje.

David Dovhun

Jsem autorem eBooku
Jak z depresí jednou provždy Pomáhám lidem z depresí. Krok za krokem, k aktivnímu a spokojenému životu.
Více o mne si přečtete zde>>

Stáhněte si ZDARMA:

9 věcí, které byste si měli umědomit, pokud nechcete být v depresi

Stáhněte si kompletního průvodce jak a čím zvládnout boj proti depresi. Jsou v něm základní principy myšlení, které potřebujete vědět, abyste byl se svým životem spokojený.

Komentáře
  • Stáhněte si ZDARMA

    9 věcí, které byste si měli uvědomit, pokud nechcete být v depresi.

  • Nejnovější příspěvky
  • Rubriky
  • FB Komunita